8) Nebezpčné hry

3. listopadu 2007 v 15:38 |  Díly
no... takže čtvrtek, 13. srpna

"Pane? Jak dlouho vám to ještě bude trvat, pane? Připravujete už to od noci, pane..." Kaganmon zase skáče okolo Dergmona, kterej si zase hraje se zkumavkama.
"Mlč.. ať je nevyplašíš...." šeptá Dergmon Kaganmonovi
"A koho, pane?" zeptá se Kaganmon a vzápětí zakreje pusu
"Tady...." postaví Dergmon před Kaganmona průhlednou krabičku s klacíky
"Co????" Diví se Kaganmon
"Jsou to velmi vzácné druhy... Scháněl jsem je skoro věčnost." prohlásí Dergmon zasněně s hvězdičkama v očích
"Proto byl tak dlouho venku... scháněl klacky" zakroutí Kaganmon očima

Zvonek. Kde jinde než u Karmen. Karmen se zvedne od stolu, kde má papíry, tužku, propisku, gumu a brambůrky, a jde otevřít.
Ve dveřích se objeví mužská usměvavá tvář a pozve se dál.
"Tati... co tady děláš?" otočí se tázavě Karmen na muže, který pokládá na zem obrovskou tašku.
"Zbytek je v autě... nechceš mi pomoct? Vlastně sobě." Karmen chvíli čumí, ale nakonec jde.
Otec otevře kufr od auta.
"To... to je všechno moje??" prohlídne si Karmen kufr plnej tašek, který se tam skoro nevejdou. Ale tatínek už jí je začíná naskládávat do náručí.
"No čekej... to neunesu... héééj" a uteče s tim pryč. Vlasně dovnitř a hodí s tim na zem.
Když donesou poslední tašky, rozloučí se.
"A nechceš aspoň kafe?"
"Ne, musim do práce. Příště. Pa zlato"
"Ahoj"
Zavře dveře, opře se o ně zádama a pomalu se sesouvá dolů. Pak se rozhlídne po těch rozházených taškách a vydechne obláček. Probere jí další zvonek. Zvedne se a otevře.
"Jé, čau."
"Čau.... co to je?" kouká Matt podiveně na hromadu tašek v předsíni.
"Ále nic... tatíček mi přivez věci.... ale nepřivez mi k tomu skříň, takže to nemam kam dát.."
"Ten co právě vodlej? To byl tvuj táta? No jako má hustý auto"

"Pane? Už to bude, pane?" Kaganmon ještě nepřestal
"Notak... pane.."
"Drž!" okřikne ho Dergmon
Kaganmon celej šťastnej nastaví ruce
"A co, pane?"
"Hubu!" řekne stejným tónem, aniž by se otočil.
Kaganmonovi hned spadne úsměv.

"Jé, čau... tys mi nepřivedla šváru?" vítá Karmen Kari ve dveřích
"Šváru nepotřebujem... zatim.." odvětí jí Kari a jde dovnitř.
"A na kom to budu trénovat?"
"Na kladině."
"lol, tak tu mi táta zapomněl přibalit"
"Neboj.... sbal se a deme...."
"Kam zas?"
"Trénovat"

V tělocvičně....
"Ale jo... dobrý... docela...." Karmen s Kari stojí každá ne jedný kladině, na jedný noze v podřepu a roztažený ruce
"Jo.... jenom jestli se zvednu nebo jestli slítnu" konstatuje Karmen, který už se drobet třesou nohy.
"Teda... jak to ta Sora dokázala...." diví se Karmen nad talenem jisté postavy z Kaleida.
"A to ještě stála na kládě na vodě... v autobuse... " připomíná jí Kari další vymoženosti, který Sora podstupovala
"No.. a já budu stát na letícim koni.... myslim, že se nemam o moc líp..." dodává Karmen při seskoku z kladiny

"Pán má moc práce!" připlácne Dergmon dveře před nosem jistému sluhovi.
Sluha nic neříká a jde jinam.
"Pán nemá čas na nezvané návštěvy" řekne si pro sebe a zaběhne dovnitř.

"A skoč!" zavelí Kari a sleduje Karmen, jak skáče. Odrazí se směrem na druhou kladinu, udělá otočku a dopadne obouma nohama na kladinu. Sice se trošku nakloní dozadu, ale vyrovná se a přepadne dobředu a chytí se parapetuu okna.
"Uf! A to mam jako udělat ve vzduchu, jo?" oddychne si a seskočí dolů.

"Tramtadadá!!!" vlítne Kaganmon do laboratoře a poskakuje
"Pane... pane... koukejte, pane... mám pro vás novinku, pane... pane..." pořád poskakuje a nadšeně si prozpěvuje.
Náhle se zastaví. "Pane.." touchne do něj.
Nic.
"Pane?" šťouchne dvakrát.
Nic.
"Pane!" zařve na něj. A začne poskakovat kolem, když si všimne jisté bubliny u nosu.
Objeví se mu kapička u hlavy.
"PANE! PANE! PANE!" skočí na něj, až ho povalí na zem
"Co-co- co se to-" zmateně se rozhlíží Dergmon. Náhle si všimne Kaganmona a vydechne obláček.
"Tak co se vám zdálo, pane?" ptá se nadšeně Kaganmon zvedajícího se Dergmona.
Dergmon se posadí na židli a mlčí.
Kaganmon do něj šťouchne z jedné strany...... z druhé strany....... pak mu vleze na hlavu a podívá se mu zezhora na ksicht. Dergmon zvedne oči a když uvidí Kaganmona hlavou dolů.... myslím, že se necítí nějak nadšeně. Kaganmon se jenom zazubí.

Karmen právě došla domů a rovnou sebou plácla do postele. Podívala se na hodiny. Půl sedmý. Zvedla se a šla do koupelny. Zavřela a pustila vodu.
Naložila se do vany, nahrnula si pěnu ke krku a zavřela oči.

"Čau lidi...." vešla Kari do kuchyně, ale když se rozhlídla, nikdo tam nebyl. Prohlídla všechny pokoje, ale nikde nikdo. Jenom kočička se na ní olizovala, tak jí dala žrádlo a zasedla ke stolu.

Osm hodin. Karmen sedí v županu na židli u počítače, pije z hrnečku cosi hnědýho a kouká na ňáký skříně. Náhle to sklapne, otevře nový okno a čeká dva roky než jí to naběhne. Pak naleze na maila a začne psát. Jak tak píše, ozývá se krásný zvuk kláves. Dopíše, klikne odeslat a vypne to. Zase si tam dá ty skříně.

Dnešek byl docela divnej. Je docela brzo tma. Venku svítí jen pár pouličních světel. Většina buď bliká nebo nesvítí vůbec. Občas projede i nějaký to auto, aby se neřeklo. Jinak okýnka svítí, až na pár vyjímek, ale to asi vždycky. Vždycky jsou nějaké výjímky a to platí i pro Kaganmona.
Ten právě vyjímečně nepřiběhl k Dergmonovi, který tak usilovně pracuje na svém čímsi. Takové výjimky jsou všude a vždycky všude budou. Dergmon napsal cosi kamsi asi na papír a zavřel skleničku. Cosi na ní nalepil a postavil jí na poličku k ostatním. Zhasnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama