11) Chápeš?

2. února 2008 v 1:54 |  Díly
jůůůůůůůůůůůů.............. no vy teda máte radost XD takže..... ježiš... co to je ...... neděle, 16. srpna XD

Začal další prázdninový den. Zase. Tentokrát už asi 42.. To je, co. A teprv 11. den je známe. Ale někoho známe krátce, tak se podíváme tam, kde pracuje. A kupodivu kde jinde, než u Dergmona.
"Volal jste mě, pane?" vešel dívčí hlas do jeho pracovny.
"Ano… Co to má sakra znamenat?"
Hakeru nechápe.
"Co jsem ti říkal? Ty se s nima nemáš kamarádit!!" vynadá jí za její chování.
"Ale pane…. Chce to čas…"
"ČAS?? Jakej čas? Koukej udělat, co jsem ti řek nebo tě pošlu zpátky odkud si přišla!! A toho tvého povedeného kocoura taky!!" domluví a otočí se zpět ke svým papírům.
Hakeru se taky otočí a odejde.

Venku.
"Už mě to přestává bavit.... pořád na mě řve.... Možná bude vážně lepší se vrátit...." přemejšlí Hakeru nahlas.
"A najít si někoho jinýho...." podívá se na svůj odraz ve výloze.

Zvonek. Zase. Proč? Protože někdo zvoní. Proč? Asi se chce dostat dovnitř. Kde jinde než u Karmen. Zatím nikdo jinej nemá tak často návštěvy. Otevřou s dveře. teda spíš Kamen je otevře.
"Soro..." podiví se trošku Karmen.
"Pojď dál.... chceš něco?" zeptá se jí při mizení do kuchyně.
"Ne, já.."
"Posaď se..."
"Dík..." posadí se do křesla a porozhlídne se.
Karmen se za chvíli posadí naproti ní s kafem.
"Tak to vyklop..."
Sora se na ní nechápavě podívá.
"No tváříš se jako by tě někdo zabil...."
"No já.... sem přišla..... se... omluvit..." souká ze sebe a přitom si prohlíží podlahu.
"Cože?" nechápe Karmen
sora se podívá ještě níž
"Já vim, že sem měla přijít dřív... ale.." nedořekne to, protože se Karmen začne šíleně smát
"XD XD Tak to je fakt dobrý XD já myslela, že to bude něco vážnýho, ale todle XD XD prosimtě.... stačí že s tom voxiduje Matt..... ještě ty začínej... nech to bejt.." domluví a napije se.
Sora mezitim zvedla zrak.
"Takže ty.... se nezlobíš?" diví se Sora.
"A proč? K čemu by to bylo? K ničemu. Za nic nemůžeš..."
"Ne? Já byla střízlivá... A to dost"
"A? I kdyby byl střízlivej von, tak co?"
"Ale..."
"Hele... je mi jedno kolik jich měl přede mnou a kolik jich bude mít po mě. Jedinný, co mi jedno není, je, kolik jich bude mí současně se mnou."
"Ale to bylo-"
"ale nic nebylo.... to bylo mezi..... a už to neřeš... poď sem.." přijde k ní a obejme jí.
"Nechceš kafe?" zeptá se jí po chvíli
Sora vydechne "Tak jo"


No a my se teď půjdeme podívat jinam. No co... musí se dostat i na ostatní, ne? Na ostatní, jako je třeba les. Jako je domek v lese. Jako jsou dvě bytosti v domku v lese. Jako jsou dvě bytosti v domku v lese. Který se jmenujou Kikina a Kanakonda. Jako jsou ty dvě bytosti v domku v lese, který se furt hádaj. A pořád..... A pořád.... A pořád.... A pořád.... Spí? …. Tak dlouho jdou oboum bubliny od nosu, dokuď neprasknou a obě se trhnutím neprobudí. Porozhlídnou se po pokoji. Nikde nikdo, nikde nic. Se po sobě podívaj a hned se rádoby naštvaně otočí zády k sobě.
"Jak to vysvětlíš?" prolomí jako první ticho Kanakonda aniž by se ale otočila.
"Jako co?...." začne Kikina, ale taky se neotočí ".... Zachránila sem jí, ne? ….. Hele poslyš.... nějak nejsi ve svý kůži, co? Nebo spíš.... světle? Nebo co to vlastně vůbec máš..." zvedne se a odejde ven.

V jakési místnosti je nějaká porada... asi..... soudí se podle počtu lidí... jsou tam skoro všichni.
Záměrně říkám skoro, protože právě někdo přišel.
"Lidi?..." začne Yolei hned ve dveřích. Prohlídne si místnost a pohled se jí zastaví na postavě stojící u okna... Kari. Přijde k ní a prohlíží si jí zblízka.
"hmmm... tebe už sem dneska viděla.... nebo spíš... tvojí dvojnici... potuluje se tu.... taky si jí už viděla?"
"Jo... Hakeru-san... jasně...." řekne hodně potichu a ironicky Kari
"Všichni sme jí viděli..." začne T.K.
".... a právě jí tu řešíme...." pokračuje Davis.
"Skvělý... tak to jsem přišla právě včas...." uvelebí se v křesle. ".....začla na mě mluvit japonsky.."
"...nejsi sama" zdůrazní Ken
"áá, super... co ještě... znala mí jméno..." zbytek sborově přikývne.
"..... představila se mi...." zbytek sborově kývne.
"..... měla černýho Gatomon..." zbytek kývne i přes to, jak to řekla nelogicky
"..... rozloučila se a odešla...." zbytek znovu souhlasně přikývne.
"..... no a pak už nic... od tý doby sem jí neviděla..." zbytek znovu kývne...
" Je to.... zajímavá holka..." očkem mrkne po Kari, který začne ťukat na levý straně hlavy.
"Vždyť vůbec neumí mluvit...."
"Cože?" diví se zbytek sborově
"..... Nebo mluví povýšeně..."
"Uklidni se..." snaží se jí zmírnit Yolei.
"mmmm... ne... já zjistim co to je...." a odejde.

Jde přes park. Už je šero a docela chladno. Malinko se okolo Kari vytvořil slabý závan větru. Panebože co to je za větu? Kari vešla do vchodu a pomalu se plížila nahoru. Ještě si prohlédla jisté dveře v přízemí, které byly zavřené a pomalu pokračovala ještě o patro výš. Když došla nahoru, nevěřila vlasním očím.
"Co tady děláš s tou kozou?" zeptala se svýho dočista mimo brášky.
Hakeru se na ní otočila, přišla k ní a potichu jí řekla: "Pokud vim, tak sem Kozoroh" ušklíbla se a odešla od naprosto mimo Kari. S otevřenou pusou se na ní otočila. Pak se otočila zpátky se slovy: "Mluví normálně"
"A jak by měla mluvit?" nechápe Tai.
"Na mě mluvila japonsky"
"Jo... to na mě taky, ale já si jí splet s tebou, tak sem jí řek, že sem ti říkal, ať s tim na mě nechodíš a-"
"Cože?" přeruší ho Kari a rozeběhne se zpátky dolů.
Běží po schodech a zavřený dveře si tentokrát neprohlídne. Běží parkem, už je větší tma, svítí už i lampy. Běží okolo výloh, okolo zastávky, zahne za roh a tam do dveří. Běží zase po schodech, tentokrát nahoru. Když vyběhne do správného patra, zazvoní na zvonek.
Kameraman si odskoči natočit ten krásnej baráček paneláček. Proč? No protože ho někdo pozoruje. Hakeru stojí opřená o strom a pod noama má svýho krásnýho kocourka, kterej se právě intenzivně zabývá mytím pravý tlapky.
Ty dva ale taky někdo pozoruje. Když si kameraman vyskočí na střechu, tak tam uvidí Kikinu, která si je nesouhlasně prohlíží. Seskočí ze střechy jakoby nic, i když je to pořádná vejška, Hakeru se na okamžik podiví. Zdálo se jí, že viděla stín, co skáče ze střechy. Zaostří a spatří, jak ten stín odchází pryč. Zatřepe hlavou. Asi už má halucinace. Takovou vejšku by přece nemoch nikdo přežít. Nebo jo? Ne, blbost. Ještě jednou se tam podívá. Porozhlídne se okolo. Nic tam neni. Ale přeci jen jí to vrtá hlavou. Ale pro dnešek už toho bylo dost. Otočí se a taky odejde.

Kikina, už v pšknej tmě, přišla domů.
"Nazdar" pozdraví jí Kanakonda.
"Dobrou noc" pozdraví Kikina a padne obličejem do polštáře a usne.

Kari taky přišla domů.
"Jau!"
"MŇÁÁU!"
"Jé, holky, vy už se zas rvete?"
"Ona si začala!" začne se bránit Gatomon
"MŇÁU!" odsekne nesouhlasně Miko.
"No tak... nechte to na zejtra.... dobrou..." zhasne
"Dobrou.."
"MŇÁÚ"
"To nebylo tobě..."
"MŇÁÁU"
"Nehádejte se!!!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mám založit rubriku Minulost?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama